terezasweb na Blog.cz

Kompletní výběr obrázků z Vietnamu najdete zde na RAJČETI.

Dalat mel pro me hned dve velke vyhody: ta prvni byla ta, ze jsme se nenechali opit rohlikem a nepodlehli svodum tzv. "Easy Riders", kteri nas nahaneli na kazdem rohu a nabizeli vylety na motorce za 40 USD pro dva cloveky na den!! (silenci)... my na ne ale vyzrali, pujcili si motorku na dva dny sami, nasli jsme co jsme chteli dokonce i kdyz jsme vyjeli z nasi mapy a stalo nas to dohromady 5 USD na den i s benzinem!! Kazdopadne byt ucastnikem mistni dopravy je teprve ten pravej zazitek, hlavne v noci, kdy vetsina mistnaku nesviti, repsektive ma vsechna svetla na moto rozbita, a tak se velmi casto jedna o jizdu s prekvapenim! ;-) A jelikoz je tomu podobne i u motorek v pujcovnach, jedine, na cem vzdy trvame je, aby bylo funkcni (krome motoru :-) ) alespon predni svetlo... tachometr, blinkry a zadni svetlo jsme zatim az tak nepotrebovali... Jirka je celkem zdatnej ridic, ale i tak obcas zazivame na silnici horke chvilky. To mistnaci stihnou pri jizde i kourit a esemeskovat najednou, ja se stihnam tak akorat bat a upozornovat na diry ve vozovce! :-)

Ten druhy bonus je prijemne mirne klima a cerstvy vzduch, no raj! Krom toho vseho Dalat nabizi jeste spousty chramu a krasna panoramata!

Jinak Vietnamci jsou mistri kyce, a tak jsme se v jedne zahrade u chramu docela vyradili!

Potkali jsme vsechny postavy z legendy o Hanumanovi vcetne Prasatka...

Svezla jsem se na jelenovi...

Na drakovi...

A ve chvilce nepozornosti me zakousl vietnamskej bilej tygr!

Taky jsme se zucastnili pravyho a nefalsovanyho vietnamskyho barbecue!

Opet jsem si poupravila mineni o turistice po Vietnamsku...

Pravidlo cislo jedna je, neudelat pokud mozno ani krok.... takze jsme behem jednoho dne krom motorky a jeepu absolvovali jizdu na dvou ruznych lanovkach a take vytahem!! mezi vodopady! Na jizdu na zebricce bohuzel uz nezbyl cas... ;-) Nakonec jsme se ocitli ve vysce vice nez 2.000 m n. m.

Dalsi fota muzete videt jeste ZDE!

Mui Ne je takova mala vietnamska dira, ktera je zajimava snad jen tim, ze je u ni more - Jihocinske more... spinave, se silnymi proudy a velkymi vlnami, takze se v nem plavat moc neda, ale je to mekka kitesurfingu ... a take ruskych turistu. Je to tam skoro jako v Karlovych Varech, napisy v rustine, jidelni listky taky, rus kam se podivas... Co je ale na tomhle ospalem meste zajimave je rybarska vesnice hned vedle ...

... a pisecne duny ("White Dunes" - rozkladajici se na 70 ha - nejvetsi ve Vietnamu a "Red" nebo "Yellow Dunes" - to podle toho, jestli prselo - takovou barvu maji, ty jsou o neco mensi).

Dalsi spot pro turisty je Fairy Stream, jehoz nejvetsi atrakci je, ze se v nem muzete brodit ... a to je vse. Je to sladka oranzova tepla a melka ricka, ktera vede mini kanonem taktez oranzove barvy.

Mui Ne je take velmi zname pro svuj Fish Sauce, ktery se tu vyrabi a dva mesice zraje v hlinenych dizich a smrdi jako fujtajbl! :-)

Fota z okoli Mui Ne nalezente ZDE na rajceti.

P.S.: Z nejakyho nepochopitelnyho duvodu mi sem nejdou vlozit fotky, respektive se mi zobrazuji prazdne, zkusim je tu nechat a vy mi dejte vedet, jestli je vidite, ci ne...

Zjistila jsem, ze vietnamske turisticke agentury maji o organizovanych vyletech o dost jine predstavy nez ja... to, co jsme absolvovali za posledni tri dny snad nebyl ani vylet! Na cestach jsem uz par podobnych organizovanych akci spachala a vzdycky to bylo super ... az na Vietnam!

No, uz na zacatku mi bylo podezrele, ze vetsina osazenstva jsou Vietnamci vyfesakovani v kosilkach, minisatickach a na jehlach... a ono taky nakonec opravdu neslo o zadnou outdoor adventure. Doufala jsem napriklad, ze budem spat nekde u reky v mistni kuce a zatim to byl A/C hotel s komarama a HBO! Kazdy den jsme cca dve hodiny travili v lodi na rece, zbytek dne jsme pak zabijelli bud po restauracich, nebo jeste hur - po trznicich se suvenyry a take nekonecnymi mnohahodinovymi prejezdy autobusem. :-( Nas program by se tak s klidem dal zvladnout za jeden den.

Behem vysadku na Mekong jsme bohuzel zaznamenali i nejake lidske ztraty, a to vyhradne na vietnamske strane. 3 spolucestujici jsme museli zanechat v Can Tho, jelikoz jim bylo spatne z horka (zdejsi rainy season je opravdu sverazna) a jedna Vietnamka zvracela v autobuse, mozna se ji zamotala hlava na tech silene vysokych podpatcich, co mela na nohou... A to by clovek cekal, ze bude mistni obyvatelstvo na klimaticke podminky zvykle. Toto je dukaz, ze je nase stredoevropska rasa nerozbitnejsi nez si vubec myslime! :-)

I pres to vsechno se mi podarilo zachytit par peknych obrazku (obzvlaste mistni zeny jsou velmi fotogenicke), vsechny fotky najdete ZDE.

Ja si vzdycky prala byti hadi zenou, aby se se mnou chteli fotit i mistni turiste... :-)

Ale Snake Wine na me uz bylo trochu moc...

Obcas je na vyhledavanych turistickych mistech docela tezke narazit na skutecnou vietnamskou restauraci, vetsina z nich je uzpusobena pro nas zapadaky, at uz tim, ze maji Menu v anglictine (nebo ze ho vubec maji :-) ), tak i cenami a chutemi. Jednu echt vietnamskou jsme ale nasli v Can Tho. Obed pro jednoho o trech chodech vysel v prepoctu na 20 Kc!! ;-)

Obed se pak musi zapit stavou z lisovane cukrove trtiny... Vypada sice jako voda od nadobi, ale chutna skvele! Dokonce i v pohode prezivam konzumaci ledu z ulice!

Nepodaril se mi download fotek sem, tak jsem vyuzila Rajce, obrazky jsou ZDE. Budu to tak delat i nadale, jelikoz ukladani fotek na tento blog neni zrovna user friendly... :-( Usetrim tak hodiny casu stravenych nad kompjutrem!

Saigon jako mesto me nijak neuchvatil, ale obecne nebyvam uchvacena zadnymi asijskymi velkomesty, je tam vzdycky to same - smrad, spina, doprava zivotu nebezpecna a spatna orientace.

Saigon aneb Ho Chi Minh City cita cca 10 milionu obyvatel a 5 milionu motorek a je to opravdu znat. Prejit ulici, zvlaste tam, kde neni semafor, je temer jista sebevrazda...

Krom par chramu (hinduisticky chram bohyne Mariamman a Jade Emperor Pagoda, ktera rozhodne stoji za navstevu) jsem zasla i do WAR REMNANTS MUSEUM - muzea ilustrujiciho valku ve Vietnamu. Byl to silnej zazitek, jelikoz valka je jedna vec, ale jakych zrudnosti jsou lidi schopny jeste mimo ni, je desivy...

Vedci uvadeji, ze prumerny muz vyrkne denne cca 3x mene slov nez prumerna zena. Z tohoto pruzkumu jasne vyplyva, ze muj spolucestovatel je velmi velmi, ale velmi nadprumerne sdilna zena a ja jsem nadprumerne tichy muz! :-) A protoze z tohoto naseho mirneho nesouladu mivam obcas tezkou hlavu, zitra se alespon na par dni rozdelime a ja tak budu moct nerusene vstrebavat moc pritomnych okamziku a mit cas jen sama pro sebe! :-) Cestovani ve dvou ma sve nesporne vyhody, nekdy je ale skvely bejt proste uplne sam!

Ma dalsi zastavka je Mui Ne, mestecko u more, kde se hodlam zrelaxovat a zjistit moznosti obnoveni me potapecske licence.

Chramu je v Angkoru nepocitane, ale jen jeden je vysoko na kopci ...

Benzinky tu temer neexistuji ... jedna lahev od Johnyho Walkera za 4.700 rielu (cca 20 Kc)

V chramech je take mozne potkat male Tarzanky ... ;-)

Jeste par novych obrazku je zde a fota z hlavniho mesta Phnom Penh zde.

V Phnom Penhu toho k videni moc neni, snad za zminku stoji Narodni muzeum...

... a kralovsky palac.

Muzeum genocidy spachane za vlady Pol Pota a Rudych Khmeru a vezeni S-21, kde se dely neuveritelne zrudnosti, jsem si radsi nechala ujit...

Da se tu ale dobre jist ... bud na ulici ...

... nebo v poulicni restauraci ...

... a pro narocne jsou tu i fancy kavarnicky ...

Z navstevy na mistni poste jsem si odnesla jeden zajimavy obrazek ... bojovat proti HIV se da i na postovnich znamkach. :-)

Dnes jsem prekrocila hranice Vietnamu, zitra odjizdim ze Saigonu lodi na tri denni vylet po delte Mekongu. Tot vse! How!

Tak jsem si pred odjezdem poridila novou masinu, abych mohla prokudovat super snimky, ale jsem zklamana... fotky jsou rozplizly, zasumeny, samej prepal a nespravi to ani nastaveni, kdyz vyrobci do takovejch pidi cipu cpou 14 Mpx, o hloubce ostrosti ani nemluve (i kdyz zazraky jsem necekala) ... asi jsem si preci jen mela koupit zrcadlovku anebo jsem si mela vzit tu svou starou plecku! :-( Tak snad omluvite zhorsenou kvalitu, i kdyz tady na tech miniaturach je stejne houby videt. ;-)

Nas let sice miril do Bangkoku, z letiste jsme ovsem ihned chytili smer rovnou na kambodzske hranice - zdejsi hranicni prechod je prosluly zkorumpovanosti uredniku, nakonec ale nenatahli nas, ale Barmance s tetou, co jeli s nami autobusem ... hyeny byrokraticky :-(

Prebyvame ve meste Siam Reap, ktere je coby kamenem od Angkorskych chramu. Na vylety po chramech jsme na tri dny uzavreli pakt s tuk tukarem Pauliem, je to prima chlapik, nema zas tak tezkou praci, kdyz my turistujem, on odpociva :-) ...

Vzhledem k tomu, ze chramu jsme za posledni dva dny videli asi 15, nepamatuju si jmena skoro zadneho z nich, krom notoricky znameho Angkor Watu ...

... a dvou dalsich, ktere se mi extremne libily - Bayon ...

... a Ta Phrom, ktery pry jakoby vypadl z filmu s Indiana Jones ...

Nastesti se tu vetsinou lide foti radi a zadarmo ...

... nekteri tedy ne ...

... nekteri jsou z toho prekvapeni ...

... nekteri o tom mozna ani nevi ...

... a na zaver jedna ma oblibena z Angkor Wat ...

Nezapomente, ze pri curani v krovi je treba davat pozor!!

Mistni khmerskou specialitoou jsou zaby na grilu, kdyz prekonate pocatecni odpor, chutnaji skvele!

Praseci rypacky a jazyky si necham az na pristi navstevu.

Nebo je libo rybi masaaaaz??

Zapomnela jsem, ze se do slozky fotky ulozi automaticky pozpatku, takze zacatek hledejte na konci a konec na zacatku ... :-) Cele album je ZDE.

A toto je (alepspon pro dnesek) konec!